Děti, které chtějí očkování

Nepochybně jste někdy zaregistrovali, že se v dnešní době rozmáhá takzvané hnutí antivax či antivaxerů. Je to skupina lidí, která je přesvědčená o tom, že očkování působí více škod než užitku. Tvrdí, že nemocí, proti kterým jsou lidé očkováni, jsou běžně zvládnutelné bez následků, stačí podle nich dodržovat zdravou stravu, dostatečnou hygienu a případně vhodně nemoc léčit. Jejich stanovisko je více či méně radikální. Někteří jsou pro úplnou volnost v očkování a sami se snaží o to, aby jejich děti nebyly očkované vůbec. Jiní chtějí pouze očkování odložit na později. Ačkoliv v České republice jsou některá očkování povinná, vymahatelnost tohoto očkování je dosti složitá a často nemožná.
Usmívající se lékařka
Stát počítá s vysokou proočkovaností populace, která zabraňuje některým nemocím, aby se šířily. Díky tomu jsou potom chráněni i jedinci, kteří jsou nejvíce zranitelní, ale zároveň být očkovaní nemohou (například novorozenci). V současné době je požadováno povinné očkování třeba při nástupu do mateřské školy.
Server Reddit nedávno upozornil na to, že se na něm množí dotazy od dětí, hlavně teenagerů, kteří mají rodiče z řad antivaxerů, ale samy si přejí být oočkovaní. Potíž je v tom, že v některých zemích musí mít k jakémukoliv lékařskému úkonu, takže i k očkování, souhlas zákonného zástupce. Pokud jejich rodiče souhlas neposkytnou, tak mají smůlu. Mohou se je sami snažit přesvědčit, ale to se podle Redditu příliš nedaří. Důrazně varuje před tím, aby se děti nepokoušeli zfalšovat podpisy rodičů, což by jim mohlo vynést mimo jiné i tučnou pokutu. Naopak doporučuje pozvat si na pomoc někoho dospělého, kdo problematice dobře rozumí.
Injekční stříkačka
A jaké jsou vlastně důvody dětí, proč chtějí být očkované? Hlavním je samozřejmě strach z nemocí a jejich případných následků. Dalším jsou ale také omezené možnosti některých druhů zážitků pro děti. Povinná očkování jsou mnohdy nutná při účasti na táborech i některých kroužcích, později na některých stážích.
Pro řadu dětí je však jednou možností čekat na dobu, kdy budou podle zákona způsobilé k souhlasu s očkováním samy, což je v některých státech 16, ale v mnohých až 18 let.

Věda a výzkum během studia vysoké školy

Představa studia na vysokých školách se často liší od reality. Čím více se studenti zapojují do vědecké práce na fakultě, na které studují, tím více zjišťují o daném oboru. Proč to tak je? A proč se klade takový důraz na výzkum a výzkumné práce?

Věda a výzkum jsou základním kamenem většiny vysokých škol, především pak magisterských a doktorských studijních oborů. Z absolventů těchto oborů by se totiž měli stát především vědci a profesionálové v daném oboru. Jak by se ale jimi mohli stát, aniž by se snažili ve svém oboru bádat hlouběji.
muž před nástěnkou

1.      Seminární a jiné práce

První spíše pseudovědeckou prací je většinou nějaká seminární práce. Ty bývají především teoretické, málokdy obsahují empirický výzkum. Většinou se jedná o shrnutí nějaké problematiky nebo poznatků k danému předmětu. Občas se objeví i práce, které nutí studenty k malému výzkumu. Jedná se především o různé výzkumy, které organizuje daná fakulta či katedra.
laboratorní vybavení

2.      Metodologie výzkumu

Samostatný předmět zaměřený na vědu a výzkum, který by měl studenty naučit základy výzkumů a výzkumných prací, jejich náležitosti, formu a jednotlivé metody. Metodologie výzkumu je většinou rozdělena na kvalitativní a kvantitativní, přičemž každé se věnuje většinou jeden semestr, což spoustě studentů nestačí. Pochopení metodologie výzkumu totiž není zase tak jednoduché a metodologie jako taková je hodně důležitá pro úspěšné napsání a obhájení závěrečné práce, která je povinnou součástí ukončení všech studijních oborů na vysokých školách. Dodržení metodologie je přitom pro zdárné obhájení práce zásadní.
studentka čte knihu

Jak zvládnout výzkum v závěrečné práci? Pokud si nevíte rady, obraťte se na svého vedoucího, který by vám měl být schopen obstojně poradit. Pokud sám není v metodologii výzkumu pořádně zběhlý, odkáže vás na kolegu, který vám v dané věci ochotně poradí. Nebojte se říci si o pomoc. Většina vysokoškolských vyučujících nemá problém poradit studentům s výzkumem, je to pro ně mnohem lepší, než studenty potopit při obhajobě špatného výzkumu.