Představa studia na vysokých školách se často liší od reality. Čím více se studenti zapojují do vědecké práce na fakultě, na které studují, tím více zjišťují o daném oboru. Proč to tak je? A proč se klade takový důraz na výzkum a výzkumné práce?
Věda a výzkum jsou základním kamenem většiny vysokých škol, především pak magisterských a doktorských studijních oborů. Z absolventů těchto oborů by se totiž měli stát především vědci a profesionálové v daném oboru. Jak by se ale jimi mohli stát, aniž by se snažili ve svém oboru bádat hlouběji.
1. Seminární a jiné práce
První spíše pseudovědeckou prací je většinou nějaká seminární práce. Ty bývají především teoretické, málokdy obsahují empirický výzkum. Většinou se jedná o shrnutí nějaké problematiky nebo poznatků k danému předmětu. Občas se objeví i práce, které nutí studenty k malému výzkumu. Jedná se především o různé výzkumy, které organizuje daná fakulta či katedra.
2. Metodologie výzkumu
Samostatný předmět zaměřený na vědu a výzkum, který by měl studenty naučit základy výzkumů a výzkumných prací, jejich náležitosti, formu a jednotlivé metody. Metodologie výzkumu je většinou rozdělena na kvalitativní a kvantitativní, přičemž každé se věnuje většinou jeden semestr, což spoustě studentů nestačí. Pochopení metodologie výzkumu totiž není zase tak jednoduché a metodologie jako taková je hodně důležitá pro úspěšné napsání a obhájení závěrečné práce, která je povinnou součástí ukončení všech studijních oborů na vysokých školách. Dodržení metodologie je přitom pro zdárné obhájení práce zásadní.
Jak zvládnout výzkum v závěrečné práci? Pokud si nevíte rady, obraťte se na svého vedoucího, který by vám měl být schopen obstojně poradit. Pokud sám není v metodologii výzkumu pořádně zběhlý, odkáže vás na kolegu, který vám v dané věci ochotně poradí. Nebojte se říci si o pomoc. Většina vysokoškolských vyučujících nemá problém poradit studentům s výzkumem, je to pro ně mnohem lepší, než studenty potopit při obhajobě špatného výzkumu.